Výstavy 2008

 

 

           

 

 

                                                                                  

 

                                                                                         

                                      MVP   P R A H A

              rozhodčí :  František  Bouček  ČR                                                           přihlášeno : 35  shih-tzu

            Poslední plánovanou výstavou v tomto roce je pražská Mezinárodní výstava. Příprava dala jako vždy zabrat a snažila jsem se oba své pejsky co nejlépe připravit.

            Ráno vyjíždíme po půl sedmé, abychom se vyhnuli rannímu mumraji, který zde při každé výstavě vládne. Přijeli jsme zavčasu a dostáváme se téměř až před hlavní vstup. Bezproblémově vykládáme náš cenný náklad a přesouváme se do haly 1, kde už nám drží místečka naši kamarádi. Ale nepřijeli jsme poslední. Cestou zjišťujeme závadu na kolečkách na kleci, takže doma bude co opravovat. Vzhledem k tomu, že naše plemeno jde v kruhu jako první, hned po rozbalení věcí a uvítání se s kamarády se pouštím do přípravy Andyho a Ulinky. Pan rozhodčí začíná s posuzováním včas a tak pospíchám s úpravou, abychom nešli do kruhu jako rozdrchánci.

            Andy nastupuje do kruhu v počtu i obsazení nám již známém, protože jsme se tak scházeli  celý rok. Pan rozhodčí nás nechává projít ve výstavním kruhu, posuzuje na stole a zařazujeme se znovu do kruhu. Po posouzení všech vystavovaných se s námi loučí. Posudek :  6ti letý černobílý pes, dobře stavěný, typický výborný v typu, tmavé oko, zadní končetiny mírně sbíhavé, osrstění ne v cela ideální výstaní kondici, skus standart.  výsledek: velmi dobrý.   Zírám jako poslední brambor ze sklepa, poslední výstava a nejhorší známka za celý rok. Ale nic si z toho nedělám. Každý vystavovaný pejsek musí přece jednou dostat VD ! Anduláček je moje zlatíčko a pro mě je stejně nejkrásnější.

                         

                                                                                                 

            Připravuji Ulíska a současně pozoruji posuzování pana rozhodčího v kruhu. Trošku je mi líto toho, že i větší oškubánci než je Andy najednou dostávají známku výborný a pejsci, kteří nosí ocásek připlácnutý k zemi zrovna tak. Na jiné výstavě by psa, který nenese svůj ocásek rovnou vyřadili z kruhu, ať ho vodí známá, nebo neznámá tvář handlera. V jednu chvíli to už nevydržel ani Jindra a zcela veřejně a nahlas se vyjádřil, tak aby to i rozhodčí slyšel. A kupodivu to i zabralo. Já se rozčiluju, protože vím, že jdu ještě do kruhu s Ulí a nemuselo by to dobře dopadnout i pro ni.

          Jak bývalo dobrým zvykem Ulinky v Praze chodit s vláčejícím se ocáskem, jsme už konečně překonali. Měla dobrou náladičku a předváděla se moc pěkně. Posudek: 2letá dobře stavěná fena, spr. těl. rámce, výborná v typu, tmavý pigment i oko, fena je výborně připravená na výstavu a dobře se předvádí, skus standatrní, efektní fena.  Známka : Výborný  2, Res.CAC. 

                 

                                                                                           

          Myslela jsem si, že tím pro nás výstavní den a rok skončil. Byla jsem dost překvapená, když jsme byli voláni ještě do kruhu o res. CACIB. Opět, jako vždy nad námi zvítězila Nobleska Petry Sumerákové. Blahopřejeme.

                                                                         

          Tím pro nás už opravdu výstavní rok skončil. Ještě jsme se byli podívat ve stáncích, pokoupili i pár dobrot a potřebných věcí a pak už jsme se balili a odjížděli k nám domů společně se Zdeničkou a kluky Šimčíkovými na dobrý pozdní oběd. Doma jsme se dobře napapali, všem moc chutnalo a já měla z toho radost.   Ať žijí výstavy roku 2009 !! 

                               

 

 

 

                              NITRACANIS  MVP   2.11.2008

                        rozhodčí :   Zdena  Jílková     CZ                                                                                         přihlášeno :  28  shih-tzu

                                                                                             

 

                Tato výstava mě lákala už více jak před dvěma roky, ale dálka mě vždy odradila. Až letos jsem se nechala přemluvit a vyrazili jsme ve třech o den s předstihem, abychom ani my, ani naši chlupáčci nebyli unavení a nevyspaní z cestování. Takže tři grácie se svými chlupáčky  a ještě ke všemu blondýny !

                Z Prahy jsme vyráželi po 13 hodině bez oběda, protože jsme si slíbili, že opět zastavíme U Raušů na dobré papáníčko. (mimochodem - bylo všechno opravdu dubroučké - jako vždy). A pak už jsme nabrali směr Hodonín, Nitra a Maňa, kde jsme měli zajištěno ubytování v rodinném domečku, který jsme měli jen sami pro sebe. Já vstávala v neděli  již v 5 hodin . Andýsek měl trošku případ s hustým běháním a tak jsem ho ještě musela znovu umýt a přefoukat.  Ráno jsme vyráželi v 7 hodin směr agrokomplex Nitra. Opět jsme trošku bloudili, ale nebyli jsme sami, což nám dělalo dobře.  Dorazili jsme včas a navíc Lucka a Míša nám  zajistili krásné místečko.

                Andy byl nějak nervní, nechtěl držet na česání , no prostě jedna pohroma. Nedařilo se mi ho učesat, byla jsem nervní, no prostě mě nějak v neděli nepřálo. Když mě viděla Míša,  nabídla se mi učesat Ulinku. Povedlo se jí to, ale ne na dlouho. Ulí začala blbnout, byla také nervní a tak jsem jí šla vyvenčit ven před pavilon. No a za chvilenku bylo všechno jasné. To co se přihodilo Andymu, bylo u Ulíska. Jenže o trochu horší, protože tam jsme neměli tekoucí vodu. Už jsem to viděla všechno černě. Ale měla jsem  s sebou bezoplachový šampon, takže neštěstí bylo přece jen trošku zažehnáno a navíc  mě hned všichni kolem nabízeli svou pomoc. Lucko a Míšo moc a moc vám děkuji.  Ale nebylo ještě všemu konec.

              Andulku jsem odvystavovala. Dostal od paní Jílkové velice hezký posudek a známku V 2 a rez. CAC. Ta naše srst nám to vždycky trošku pokazí.                        

                                     

              Ještě před vstupem do kruhu se Ulísek stačila trošku, ale inteligentně pozvracet, takže bylo opět honem veliké upravování, ale už jsme to moc nezachránili. Nastupovali jsme s mokrými a hnědými vousy. Paní Pekárová, která měla s námi být v kruhu, ale opět tak jako v Bratislavě nedorazila. Ulinku asi moc bolelo bříško, protože se moc nepředvedla. Přesto to paní Jílková ohodnotila pořadím V 1 CAC . Při posuzování Ulí moc chválila a sama jí omlouvala, že každému z nás nemusí být zrovna dobře a ona je moc statečná, že vůbec do kruhu krásně napochodovala. A jak se říká, do třetice ještě něco přijde, tak nám se to nevyhlo také. Před hodnocením o CACIB Ulí udělala ještě jednu tekutou hromádku. takže honem jsem ji  vytřela, zasypala a utíkala do kruhu. Tentokrát Ulí opravdu nebyla ve formě a snad z těch chlupatejch ani já.

                                                                                               

              Pak už jsme se sbalili a stěhovali do pavilonu M, kde ještě Sylva s Goldínkou byli v závěrečných soutěžích. Bohužel, ruská paní rozhodčí si Goldínky skoro ani nevšimla a zadala první tři místa větším plemenům.

              Zbývalo už jen přelodění věcí do auta a odjezd. Ač byla výstava asi hezká, moji chlupáči mě dělali starost, i když už oba byli v pohodě. Ale ještě jedno překvapeníčko v podobě toho nepěkného hnědého, nás přeci jen čekalo. Cestou domů už v Čechách jsme se zastavili na kafíčko a něco maličkého ke snědku a všichni pejci byli v autě a čekali na nás. Když jsme chtěli nastoupit po občerstvení do autíčka, na místě řidiče byla voňavoučká a řídká hromádka. Už jsem měla strach, že zase Andulka zazářil, ale tentokrát to měla na svědomí Petry Nelinka. Tak zbýval ještě úklid a trocha voňavky a konečně cesta domů.  Dorazili jsme ve 22 hodin a celkem najeli 905 km. Tedy výlet jak se patří a pro mě se vším všudy. No snad už tento křest máme za sebou a už se nám to znovu nepodaří. A alespoň trošku se na nás usměje štěstíčko na výstavě za 14 dní.

                                                                                               

            Děkuji ještě jednou paní rozhodčí Jílkové za velkou shovívavost a za krásné posudky.  

            Mé velké  poděkování patří  Lucce a Míše za velikou pomoc a také ve veliké míře Davidovi, protože bez něho bychom neměli tak krásné fotečky.  Holky a Davide- fakt moc děkuju.  

           

     

       

 

 

                               

 

 

 

                            Klubová výstava Klubu shih-tzu ČR

                               Dolní Počernice  26.10. 2008

                        rozhodčí :  Tanya Ahlman-Stockmari   Fin                                                                         přihlášeno :  58 shih-tzu

                                                                                                               

 

                                                                   

 

                Klubová výstava je vždy zpestřením mezi výstavami. Nejen že se každý pochlubí s tím co vlastní, ale též je dostatek  příležitostí v klidu si popovídat s přáteli, probrat jednotlivé výstavy, jejich klady i zápory. Prostě zdrbnout co se dá a najde se toho vždycky dost a dost.

                Výstava se konala jako vždy v hotelu Svornost, což je již tradiční místo. Je nutné vskutku ale říct, že na tyto výstavy jak jarní tak i podzimní začíná jezdit stále více chovatelů i vystavovatelů a již je tento prostor malý. Možná že by stálo zato, poohlídnout se po větších prostorách, abychom si při úpravě před vstupen do kruhu nešlapali po nohách a zádech. Také i my vystavovatelé potřebujeme trošku víc klidu a ne neustále někomu uhýbat, nebo se omlouvat za to, že jsme na někoho šlápli. A to už vůbec nemluvím o našich chlupáčích.

                Zahájením bylo předání titulů Klubový junior šampion a Klubový šampion. Posléze nám bylo oznámeno, že  rozhodčí pan  Juha Kares z Finska se omluvil pro nemoc. Tuto výstavu pak posuzovala jeho kolegyně taktéž z Finska. Její posuzování mě dost překvapilo, protože  nešetřila hodnocením N, VD ani D. Rozdala jich požehnaně.

                My jsme se na výstavu pochopitelně jak jinak než moc těšili i když  jsem nedoufala v bombastický úspěch svých svěřenců. Andy byl v konkurenci dost silné šestice psů a Ulinka nastupovala již do třídy otevřené a byla vlastně nejmladší z kruhu ze čtyř feneček.  A jak se později ukázalo, paní rozhodčí preferovala světlou formu pejsků s větším vzrůstem. Na téhle klubové výstavě snad jen s jedinou vyjímkou a to psa  ve třídě vítězů , kde zvítězil černobílý pes Vong-Kong Shah Abbas - neboli Franc Ivy Fremrové,  dosáhli na první místa  jen psi a feny světlejších barev.

                Aduláček nastupoval do kruhu jako první, byl v dobré náledě. Ale stejně vzhledem ke konkurenci, jsem nepočítala s žádným  dobrým umístěním. Při nástupu k posouzení, Andy stál jak socha . Paní rozhodčí diktovala posudek a tak jsem byla jedno velké ucho. Posudek zněl velmi příznivě, takže jsem doufala že nedostaneme VD. Když při posuzování ostatních psů jsem zjistila že máme známku výbornou, tak jsem i pookřála. Nakonec se Anduláček probojoval na 4.místo a já z toho měla opravdu radost.

                                     

                Po posouzení všech psů následovala přestávka a tak zbylo i dost času na úpravu Ulíska i na to, se řádně taky naobědvat. Ulí měla snahu lítat s ostatnímy pejsky a hrozně se jí tam prostředí i kamarádi líbili ač si ji Anduláček moc střežil a byl jí neustále po boku (tedy spíš za zadkem).

                Ulí nastupuje do kruhu jako poslední a je jediná černo-bílá fenečka.  Nedoufám, že se umístíme do třetího místa, podle předchozích hodnocení paní rozhodčí. Ulinka i když na posouzení na stůl šla jako poslední, vzorně stála téměř celou dobu ve výstavním postoji a byla moc ukázněná. Při posouzení v pohybu ale našla mezi přihlížejícími Jindru a neustále se za ním otáčela. Ač jsem na něj zavolala ať jde jinam, stál tam jako přibitý a ještě se tomu chechtal. V tu chvíli jsem myslela, že ho snad zastřelím, nebo mu hned vrazím pohlavek. A to jsem ještě nevěděla, jak dnes byl fakt "fantastickej" fotograf. Zbývalo ještě posouzení v pohybu v kruhu. Na třetí místo se dostala Rozárka  Martina a Michala. Ulí obsadila 2. místo a rez. CAC a 1. místo Rebelies Spirit z CH Premium Bohemia.  Ač na druhém místě, moc Ulince gratuluju. Je to moc pěkný výsledek a s výstavami vůbec jsme začínali také se druhým místem.

                     

                Nakonec jsme se jako vždy zůčastnili i výstavy v párech. I tuto kategorii vyhrál světlý pár Lenky Bejčkové. Leni gratulujeme a ještě jednou děkujeme za krásné mašličky.

                A zbývalo už jen zagumičkovat miláčky, kteří mě i dnes udělali velikánskou radost, sbalit ležení , poskládat do auta a hurá domů. Čekala nás ještě kávička s našimi milými přáteli u nás doma a probrání výstavy, jak je už dobrým zvykem.

                Příští týden nás opět čeká už v pátek velké koupání a příprava na výstavu v Nitře. Jedeme s jednodenním předstihem, abychom ani my, ani naši pejsáčci nebyli ve výstavní den unaveni cestou.

                Ještě bych chtěla poděkovat Martině Smetanové, Evě Býškové a bratrům Šimčíkovým za fotky, protože bych tentokrát moc fotek nevybrala na tyto stránky.

                 

               

               

               

 

                             

 

                                                                 Národní výstava Brno  19.10.2008

                 rozhodčí:  Petr  Řehánek   CZ                                                               přihlášeno : 31 shih-tzu

            Nedělní výstavička byla pro nás vlastně zatěžkávací zkouška pro nové autíčko, které jsme si pořídili hlavně kvůli výstavám a dostatku místa. Ráno v šest se k nám přidala Sylva s Redíkem a Goldínou. Ještě tak trošku v chaosu jsme poskládali věci a už jsme v pohodě vyjížděli směr Brno.

            Na výstaviště jsme dorazili kolem půl deváté, trošku jsme zmatkovali s parkováním, ale nakonec jsme nechali našeho Bobíska kousek od výstavního pavilonu. Nezbytná veterinární prohlídka a už jsme na místě. Rozbalujeme naše stanoviště a ještě letmé přivítání se všemi kamarády, nezbytná kávička a cigaretka přišly taky vhod. Ještě vyvětrání našich mazlů a už se začíná posuzování v kruhu, ale je před námi asi 40 nebo 50 dalších pejsků, takže na úpravu je dost času.

            Upravuji Anduláčka a trošku si připravuji Ulíska, abych vše potom stíhala. Andy je klidný a nechá si dnes všechno líbit, což je pro mě jedině dobře. Nastupujeme do kruhu, výstavní postoj, posouzení v pohybu a konečné posouzení psa na stole. Dostáváme velice pěkný posudek a já v skrytu duše doufám, že snad naše umístění bude dobré. Opět velké kolečko v pohybu a s udivením dostáváme známku V bez pořadí. Ale v tu chvíli je mi to jedno a odcházím z kruhu s pocitem dobře vykonané práce na Anduláčkovi.

                                       

          Ulí nastupuje do kruhu s Cho Oyu Čo Ojou. Tentokrát si nedělám velké naděje. Výstavní postoj, kolečko v pohybu a na stůl na posouzení. Dle předcházejícího soudím, že panu rozhodčímu se více líbí světlí psi. Dostáváme velice pěkný posudek. Ještě jedno kolečko a Ulísek dostává známku V l CAC. Mám velikou radost, protože toto je naše poslední výstava v kategorii mezitřída. Ulince přeju další úspěchy už v dospělácích.

                                   

           Ještě jdeme vyvětrat pejsky ven, uděláme několik fotek a pomalu skládáme naše ležení. Tentokrát jsme poskládali věci do auta ještě lépe a zbývalo spoustu volného místa. Cestou domů se zastavujeme na dobré večeři U Raušů a pak hurá domů. Už se všichni těšíme na teplo domácího krbu 

                                           

         A hurá do dalších bojů . V neděli nás čeká klubovka, další týden Nitra a zbývá nám ještě Praha - naše zakázané město. No snad to bude lepší než předchozí pražské výstavy.  

    Doplněno pár fotek ve fotogalerii

                             

                               

 

                                                                  28.9. MVP CACIB   WROCLAW

                rozhodčí :   Valerio  Nataletti   It.                                                            přihlášeno : 30 shih-tzu

            Po příjemně stráveném dni v Českých Budějovicích jsem musela ještě vykoupat Ulinku na výstavu. Skončila jsem s její úpravou v půl jedné ráno a vstáváníčko mě čekalo o půl třetí. Anduláček byl vykoupaný už od pátku a připravený. V půl třetí jsem vstávala, ale dvě hodiny spánku byly opravdu krátké a já si připadala jako praštěná palicí do hlavy. A tak jsem musela dát ranní kávu, abych byla vůbec schopná cokoliv provádět. Měla jsem být kolem čtvrté ráno u Sylvy, ale nějak se mi to všechno zvrtlo. Ranní dohodování s Jindrou při nakládání věcí do auta, dopravní nehoda na cestě, no prostě všechno bylo proti mě. Přijela jsem k Sylvě s dost velikým zpožděním, naštvaná sama na sebe. Hned jsme přeložili věci z auta do auta a uháněli do Holína k Petře. Cestovali jsme ale v docela silné mlze a tak místy jeli 50- 60 ti kolometrovou rychlostí. No Všechno bylo proti nám. Přibrali jsme k sobě ještě Petru a honem honem uháněli směr PL. Už jsme se i obávali, že nedorazíme včas a tak nálada uvadala.

            Cesta po Wroclawi na  Olympijský stadion byla snad jednou z nejhorších, co jsem zažila. Bloudili jsme, ale nakonec jsme se po ukazatelích dostali tam, kam jsme měli i když s velkým časovým zpožděním. Ale vše se nakonec v dobré obrátilo. Šicáčsi vystavovali nedaleko hlavního vchodu a my se rozdělili na dvě samostatné jednotky. Sylva šla vyřídit potřebné formality a my s Petrou jsme se pustili do stavění stanu. Ubytovali jsme se jak se patří a vychutnali si první doušky zasloužené kávy. Šicunky šli v kruhu jako poslední, takže bylo dost času na úpravu i na naše vystresování z cestování. Pak už jsme si vše jen užívali.

            První šel do kruhu Redík se Sylvou a já připravovala Anduláčka. Sylva Donesla první místo a titul CAC a tím i velikou radost.Já už byla v kruhu v konkurenci pěti psů a nebylo mi zrovna do zpěvu. Ale říkala jsem si, že aspoň odzkouším Andíka v posuzování zahraničního rozhodčího a tak jsem to brala jako dobrý výlet. Pan rozhodčí nechal postavit psy do výstavního postoje a pak rovnou jednoho po druhém k posouzení na stůl. My byli jako druzí a Andík se panu rozhodčímu moc líbil a podivoval se jeho věku, jak dobře vypadá. Po posouzení všech jsme několikrát obíhali výstavní kruh a pan rozhodčí vyřazoval. Zjistila jsem, že už jsme pouze dva a druhý pes se právě zaseknul a nechtěl chodit. Ale jakmile si dal říct a opět se rozeběhnul, pan rozhodčí udělil jemu první místo a my získali  místo druhé se známkou V 2. I tak jsem měla strašně velkou radost, že se Andulík líbil a připadala jsem si, že jsme vlastně vyhráli. Takže pomalu začínám zúročovat svoji práci s Andyho srstí a mám opravdu dobrý pocit, že nic nebylo nadarmo.

             

                                   

          Chvilka výdechu, zklidnění a už se jdu připravit ke kruhu s Ulískem. I když jsme byli v kruhu jen dvě, obávala jsem se konkurence kterou byla Trisha Ad Acte. Ulinka se ale nedala odradit. Stála ve výstavním postoji jako vysochaná, ani jsem jí nemusela přidržovát ocásek a chodilla opravdu ukázkově. Při posuzování mě pan rozhodčí moc chválil topknot (mimochodem, jsem ráda - že bych se to konečně naučila ? ) a Ulí se mu opravdu moc líbila. Z kruhu odcházíme se známkou V 1 CAC.

             

                         

          Petra s Nobleskou získala V 1  CAC a tak se nakonec o CACIB bojuje mezi Ulí a Nobleskou. Nobleska získala CACIB a my si odvážíme r. CACIB.  I tak to beru jako veliký úspěch pro mě i když se říká, že pokud v Polsku neodvezeme CACIB a BOB, jakoby jsme v Polsku nebyli. Nám to ale nevadí.

          Pan rozhodčí Nataletti je opět dalším rozhodčím, který si zaslouží velkou poctu. K pejsánkům se choval při posuzování velice krásně, bylo vidět že v tom je i velký kus lásky. Moc děkujeme za krásné  posudky obou pejsků.

          Už zbývalo jen sbalení a opět cesta zpět domů. Ještě jsme si něco zakousli, abychom neumřeli hladem, sbalili všechny věci a  chtěli co největší rychlostí uhánet domů, protože na nás všechny začala naléhat únava. Než jsme se dostali ucpanou Wroclaví, ujeli jsme 11 km za celou hodinu a měli už dopředu hrůzu že se opět nevyspíme a domů dorazíme hodně pozdě. Ale i to se vylepšilo.Já jako poslední dorazila domů ve 23 hodin. Ale musela jsem podat doma raport a všechno vyprávět, takže uléhám opět po půlnoci, ale s nesmírně krásným pocitem a těšením se na další výstavu.  

          Mé poděkování patří Sylvě Lankové z CHS SYLVADOGBOHEMIA, která mě na tuto výstavu přemluvila a dovezla a pak také Petře Sumerákové z CHS  IMPERIAL-BOHEMIA za krásné fotečky Anduláčka na této výstavě a dodávání odvahy.

 

 

 

                                       

 

                                                                      CACIB  České Budějovice

            V sobotu  27.9. jsem se opět vypravila jen tak na kukačku na výstavu do Českých Budějovic se Sylvou. Již podruhé mě přibrala k sobě jako zavazadlo na výstavu. Jsem tomu ráda, protože alespoň když nevystavuji svoje chlupáčky, můžu se setkat se všemi přáteli a též přiložit ruku k dilu a pomoci druhým, nebo i zkouknout konkurenci, která nás čeká při vystavování.

              Ráno jsme vyjížděli po 6 hodině ranní a už v prvních chvílích cesty jsme se docela dobře pobavili. Nasmáli jsme se novým kouskům našich pejsáčků  a probrali jsme cestou i to, co se nám přihodilo. Cesta ubíhala docela rychle a pro můj klid v duši, ani tentokrát jsme neporušili tradici ne zrovna přímého směru na výstaviště. Též jsme zakufrovali a na jedné z posledních křižovatek jsme zabočili do prava, místo do leva. Ale měli jsme štěstí . Odbočka s přejezdem na správnou stranu byla jen o párset metrů za hranicemi Budějovic a tak s malým dopravním přestupkem jsme se opět vrátili do dobrého směru. Na výstaviště jsme dorazili ale včas a kluci Martin s Míšou opět nezklamali a drželi nám krásné místečko.

              Výstavu posuzovala  paní ing. Košťálová se svým krásným přístupem a velikou trpělivostí nejen ke všem pejskům, ale přispěla mnohdy i cennou radou  páníčkům. Byla radost posuzování sledovat.

               I já přiložila ruku k dílu a pomahla při úpravě pejsků kamarádům, takže jsem na svém zájezdu byla snad i užitečná druhým. Mohla jsem se počochnit i trošíčku s miláčkem Fredíkem, který byl  opět úspěšný . Iva , jako obvykle vyhrála s Francem a Vanitkou, kterou jsem měla čest vést v soutěži o BOBa (i když v džínách a svetru). Vanitka se mnou moc hezky chodila a opět jí to slušelo.  Sylva se svým Redíkem skončila na 4.místě v dost silné konkurenci jen kvůli nízkému věku zvířete. Ale vynahradila si to s Grejsinkou, která skončila jako první. Kluci Šimčíkovi  si to také užili s Tinečkem i s Rozárkou.

                  Byla to další sobota s přáteli a bylo to moc fajn. Čekalo mě ještě koupání Ulinky na výstavu do Wroclawi, takže jsme ujížděli domů a cestou jsme diskutovali a diskutovali a diskutovali.  Poděkování patří Sylvě z chovné stanice Sylvadog za to, že mě zase vyvezla mezi přátele.

 

 

        

      

               

             

   

 

                                                                                                       

 

                            Krajská výstava   R y b n í k y

              V sobotu 6.9. 2008 se konala první Krajská výstava nedaleko dobříše v Rybníkách. Na tento den jsem dostala volno od rodinných povinností a od svých mazlů a jela se podívat na tuto výstavu. Pochopitelně že jsem nejela sama. Sylva jela vystavovat své pejsáčky a tak jsme se domluvili, že pojedeme společně. Ráno v 7 hodin už zvonila že je připravená v plné polní před domem a tak jsem popadla připravenou tašku s koláčema, který upekl Jindra a nutnou kávou a vodou na pití, protože bylo hlášeno velké teplo. Nasedla jsem do auta a už jsme ujížděli směr Dobříš - Rybníky. Na Dobříši se za námi vydalo několik aut, asi si mysleli, že cestu dobře známe. Ale my jsme zabočili o jednu odbočku dříve a dostali jsme se do nějakého zemědělského podniku. Tam nás poučili, že můžeme pokračovat dál a na výstavu dorazíme. A tak asi dalších 10 aut jelo za námi dál. Najížděli jsme z boku na hlavní cestu k výstavišti a bylo nám jasné, že fronta která se tam tvořila, nás jen tak mezi sebe nepustí. A tak jsem vystoupila z auta a začala tam řídit dopravu. Je fakt, že mě všichni řidiči poslouchali (asi si mysleli, že patřím k pořadatelům) a tak jsme se v pohodě dostali do kolony, která se tvořila díky veterinární kontrole. No asi po 30 minutách jsme mohli zaparkovat, naložit vše potřebné na klec a upalovat ke kruhu, kde už byli jak bráškové Martin s Michalem, tak Lenka. Postavili jsme stan - teda kluci,vytvořili si příjemné prostředí  a dál už jsme jen čekali, kdy půjdou šicunky do kruhu. Mezi tím vystavovatelé docházeli a prostranství se zaplňovalo čím dál tím víc.

          Šitzunky posuzovala paní rozhodčí  Aleksandra  Swisulska z Polska. Mimochodem velice milá paní rozhodčí . Krásně se chovala ke všem čtyřnohým miláčkům a posuzovala opravdu spravedlivě - teda dle mého mínění. .  Výstavu zahajovala první česká skotská dudácká kapela - jejich vystoupení bylo zpestřením celého dlouhého výstavního dne.  Všichni pejskové dostali za účast krásné poháry a ještě krásnější poháry čekaly na ty nejlepší z nejlepších. Téměř všechny šitzunky byli z chovatelské stanice SylvaDog Bohemia.  Závěrečné soutěže trvaly téměř do 18,30 hod a při vedru které bylo, to byl velký nápor na všechny, kteří se zůčastnili.

          Sobotní den v Rybníkách se vydařil  a všichni kdo se zúčastnili určitě příští rok své čtyřnohé kamárady opět přihlásí . I přes ranní nedostatky v organizaci pak už vše probíhalo tak jak mělo.

   

                                         

                                          

                                         

                                                           

                                           

                                                 

                                                                                               

                                                                                             

                                                                                     MVP  Mladá Boleslav 

 

             Poslední srpnovou neděli se konala Mezinárodní výstava v Mladé Boleslavi. Každoročně se této výstavy účastníme, ale vzhledem k tomu, že jsem neměla svoje bafíky přihlášené, jeli jsme se alespoň podívat a trošku zafandit všem kamarádům. Na výstaviště jsme dorazili po 10 hodině a s hrůzou jsme zjistili, že posuzování šitzunek už začalo. Neměli jsme s sebou klec, ale naší dvojku chlupatou ano a tak jsme se s Jindrou střídali ve hlídání. Musím napsat, že se chovali velice distinguovaně a nedělali nám žádnou starost.  Šitzunky posuzoval pan Leoš Jančík.  Přiznám se, že nakonec jsem byla moc ráda, že jsem neměla pejsky přihlášené. Už v loňském roce jsem se zařekla že na výstavv, kde bude tento rozhodčí posuzovat,  se nebudu hlásit a ani tentokrát  nezklamal. Jeho posuzování bylo občas na zasmání ale i k pláči.  A bylo to i poučné pro ty, kteří s výstavami teprve začínají, ale i pro ty, kteří jsou veterány výstav a ledacos už pamatují..

            Jen jako příklad uvedu třídu mladých fen. Ve třídě byly tři fenečky. Jedna odmítala chodit, druhá chodila jakoby neměla ocásek a zametala s ním koberec a poslední chodila vesele, s krásně neseným ocáskem a bylo radost se na ní dívat. Pan rozhodčí nechal chodit poslední dvě fenečky tak dlouho, dokud ona fenka s ocáskem dolů, ho nedala na malý okamžik do správné polohy. V tu chvilku zastavil posuzování a udělil titul této fence.  No je to jeho rozhodnutí, ale myslím si, že dost nespravedlivé. A takových příkladů by se dalo uvést ještě více.  Na tento konkrétní případ se můžete podívat na stránky www.odsumavskebrany.websnadno.cz - opravdu moc pěkné video.

Pár foteček  z téo výstavy přidávám.

                         

                           

              Ještě jsem stihla koupit nějakou kosmetiku na vyzkoušení,  koupila krásný kalendář s šicunkama  a moc pěknou reprodukci perokresby krásných dvou šicáčků, kteří mi připomínají moje dva mazlíky. Odjížděli jsme domů po krásném a poučném dni s přesvědčením, že vše co posuzuje jednotlivec je velice relativní.  

                                                                                                 

                                                                 

 

 

                               

                    2 x  CACIB     B R A T I S L A V A    

                                                              16. a 17. 8. 2008

             Týden před touto výstavou jsem ještě zvažovala zda vůbec pojedeme, ale nakonec jsem hodila všechny problémy za hlavu a ve středu bylo rozhodnuto že prostě pojedeme, kdyby čert na koze jezdil. Výstava se konala v areálu INCHBA jako každý rok. Již od června jsme měli objednané ubytování a tak jsme vyjížděli v pátek dopoledne, abych stihla ještě vykoupat a připravit psy na tuto dvoudenní výstavu. Cesta byla dlouhá a já i v autě opět vzpomínala, jestli máme všechno. No nepřišla jsem na nic, co by nám chybělo. Dorazili jsme na místo ubytování ve 13 hodin a tak jsme si ještě stihli dát v restauraci obídek. Naše oblíbené slovenské halušky s brynzou, na které nikdy nedáme dopustit. Tentokrát vše probíhalo bez sebemenší chybičky a tak nálada byla vynikající a už jsem se nemohla dočkat.

                                                                                16. 8.  2008

                  Rozhodčí:   PhDr Miroslav   Guniš                                                 přihlášeno:  31 shih-tzu

              Ráno jsme vstávali v 6 hodin do deštivého dne, nalodili jsme vše potřebné do naší nákupní tašky (naší berušky autíčka) a šli jsme se posilnit na snídani. Jen tak mezi řečí jsem prohodila, že by nám ten déšť s noční bouřkou a výpadkem elektřiny mohl alespoň trošku toho štěstíčka přinést. Trošku se to pravda zadrhlo časově, ale nebylo zas kam spěchat, protože posuzování začínalo v 9,30 h a před námi bylo i tak dost psů. Na výstaviště jsme dorazili po osmé hodině a trošku jsme bloudili než jsme našli tu správnou halu. Skoro všichni už byli na místě  a my jsme se opět přifařili k Ivafrákům. Se všemi jsme se pozdravili a prohodili pár slov, jak už to bývá dobrým zvykem.

                                                                           

              Posuzování začalo přesně a pan rozhodčí nic neprodlužoval a práce mu šla dost rychle od ruky. Ani jsme se nenadáli a téměř v 11 hodin už šli na řadu šicáčci. A tak z poklidu, který panoval jsem fofrem doupravovala Anduláčka a připravovala i Ulinku - Julinku.Do kruhu nastupoval Andy s Matym . Andy se stačil ještě přev stupem do kruhu pěkně oklepat, takže moje práce byla v tu chvilku úplně zbytečná. Honem ještě doupravit a už si to šupajdíme. Hned při nástupu nás pan rozhodčí posílá k posouzení na stůl a už to vodsejpá.Prohlédnutí výrazu, stavby těla, nesení ocásku a chody. Pak ze stolu  a postavit do výstavního postoje před rozhodčího a procházka tam a zpět. Potom zařazení. Pak ještě jedno společné kolečko a je rozhodování u konce. Andy V 1 CAC. Nevěřím a ještě se se ptám, jak to s tím pořadím je. Je to pravda ale já stále nemůžu uvěřit. Dochází mě to až tehdy, když jsme voláni do kruhu znovu o CACIB. Ten získala Iva s Francem.

                                       

                                                           

             Spěchám honem pro Ulinku, ještě doupravuji topknot, protože se mi ho stále nedaří tak pěkně načesat. a už jsem v kruhu. Ulinka tentokrát krásně nesla ocásek a vůbec jí nevadila ta veliká hala. Jdeme k posouzení na stůl, pak výstavní postoj, ještě jedno projití po koberci . Ulí V 1 CAC a moje veliká radost. A už se připravujeme pomolu  znovu do kruhu  o CACIB.  Jdeme s Lenkou Hynkovou, která má pěknou a starší fenečku. Projdeme se v kruhu a pak už pan rozhodčí zadává titul CACIB - Ulince. Mám velikou radost a nevím jestli brečet a nebo se smát. 

                                         

            

            Ještě se jdeme jednou projít do kruhu. BOBa získává Iva Fremrová. Gratulujeme Francovi k titulu i k úspěchu v závěrečných soutěžích.

            Pro nás výstavní den končí, balíme věci a vracíme se do hotýlku. Vezeme si 3 medaile a máme moc velikou radost, jako už dlouho ne. Tak ten déšť nám snad opravdu fandil taky.

            Moc děkujeme panu rozhodčímu Gunišovi za krásné výstavní posudky a  za ocenění našich pejsáčků.

 

                                                                       Neděle   17.8. 2008

                  Rozhodčí :  Cristian  Stefanescu  Ru                                               přihlášeno: 31 shih-tzu

 

                                                                                             

                    Při nedělním ránu opět vstáváme v 6 h a  balíme všechny věci. Moc se nám z tohoto opravdu pěkného prostředí i s přívětivým personálem nechce, ale musíme ještě bojobat. Nakládáme všechno do autíčka a jdeme na snídani. Po snídani se loučíme s personálem, který nám přeje opět úspěšný den a odjíždíme na výstaviště. Jsme moc zvědavý na pana rozhodčího, jak bude asi posuzovat. Přijíždíme na výstaviště, dnes už i připraveni a obeznámeni kde budeme v kruhu. Hledáme Ivafráky,  protože byli všichni v sobotu tajní jak tajemný hrad v Karpatech a nechtěli říct jestli přijedou, či ne a když je nenajdeme, s klecí se ubytováváme u hloučku Stehnových, Beránkových a Kubešových. Teprve až o dost později přijeli Ivafráci.

                   Pan rozhodčí začíná s posuzováním včas, ale před námi je asi 50 psů, takže nemusíme se moc honit. Tak jako předchozí den mu to jde velmi dobře od ruky. Jdu se podívat na tabuli s hodnocením a když jsem nasadila brýle, zatajil se mi dech. V některých třídách nezadal ani vítěze a rozdával hodnocení VD a D jako o závod. No tak to nás čekají opravdu asi krušné chvilky !  Přišla řada na šicunky a řekla bych, že jeho hodnocení se trošku vylepšilo, i když někteří VD bohužel taky obdrželi.

                  Třída otevřená psi a Andy jde opět s Matym. Dnes ale Matyho vede Iva a s námi jde ještě Candy Ivety Stehnové. Nástup, jedno kolečko společně a pak hodnocení na stole. Pan rozhodčí se choval velice hezky ke všem psům, ptá se na věk a rovnou diktuje hodnocení. Pak nás posílá projít po koberci tam a zpět a už se zařazujeme a čekáme na hodnocení druhých. Ani už nejsem rozklepaná a počítám s tím, že budeme na konci ocasu v hodnocení. Po posouzení všech nás nechává ještě jednou pan rozhodčí udělat jedno kolečko. V1 a CAC  dostává Matýsek, nás pan rozhodčí staví na druhé místo se známkou  V 2 a rez. CAC. Mám velikou radost, že Anduláček opětně zabodoval. Je nutno opravdu přiznat ,že mu to po oba dny moc dobře šlapalo . Je to prostě můj zlatínek.

                                                   

                Ulinku doupravuji, abychom trošku vypadali. Je dost času, ale já jsem nějaká trošku nervní a není mi zrovna moc do zpěvu. Jdeme do kruhu , kde měla být i paní Pekárová se svojí fenečkou. Bohužel nedorazili. Pan rozhodčí nás posílá oběhnout jedno kolečko v kruhu a jdeme hned k hodnocení na stůl. Líbí se mu Ulinky srst, kontroluje stavbu těla a výraz. Rovnou opět diktuje hodnocení a ještě nás posílá projít se po koberci tam i zpět. Výstavní postoj a už nás rovnou ství na první místo se známkou  V 1 a CAC. Mám velikou radost a hned Ulísek dostává slaďoučkou pusinku, kterou má fakt ráda a hned ji oplácí.

                                                   

                Čekáme rovnou u kruhu na doposouzení všech feneček  a pak už se ocitáme opět v kruhu o zadání titulu CACIB. Jdeme s Lenkou Hynkovou opět jako včera. Nakonec CACIB získává Lenka a my jsme druzí s titulem  rez. CACIB.

                  Dnešní den nám přinesl opět moc hezké zážitky a nádherná hodnocení obou mojich pejsáčků. Balíme svoje saky paky a snažíme se odjet z Bratislavy co nejdříve, abychom se vyhnuli velkému provozu u Brna po Velké ceně.

                                                                                                   

                                     

 

                          Speciální výstava Shih-tzu klubu ČR 

                                      Rychety   26.7. 2008

                                 Rozhodčí :   Zdena Krsková                                                                                   přihlášeno : 50 shih-tzu

 

 

               Vstávali jsme do sobotního rána zalitého sluníčkem a s dobrou náladou, že se opět uvidíme osobně s kamarády , které rádi potkáváme.  Nikterak jsme ani nepospíchali, protože tuhle výstavu jsme měli vlastně za humny, jen 20 minut jízdy podle předpisů. Tedy žádné pospíchání, jak je mým dobrým zvykem, ale pohodička všech pohod. Psojíčci byli také připraveni a tak nás čekal velice příjemný a pohodový sobotní den. Výstava začínala od 8,30 hod a tak jsme z domu vyjížděli v 8 hodin. Náš dobrý již zajetý zvyk, že se vždy něco přihodí, jsme ani tentokrát neporušili. Kousek před kynologickým centrem byla sice značka slepé ulice, ale já přes to do ní vjela s tím, že se tam bezproblémů dostanu. Ale ouha, silnice překopaná a my se museli opět vracet do Uhříněvsi a jet krásnou zkratkou. Opět to byla voda na Jindrův mlýn. Dorazili jsme ve stanovenou dobu kde už téměř všichni zůčastnění měli rozbalené a postavené altány, takže jsme připojili i ten náš, trošku jsme se zabydleli a pomalu se začali připravovat na výstavu. Nechybělo velké přivítání se všemi, ranní kávička a něco malého k snědku a už se vše rozbíhalo.                                      

                                                             

              Jako vždy nejkrásnější a nejpůsobivější zahajovali výstavu pupíci. Asi všichni se na to těší, kdy malý  chlupatý klubíčka ukazují jak už umí chodit na vodítku a jak mají nacvičený výstavní postoj. Jsou to mazlíčci k zulíbání a když se člověk na ně dívá, má strašnou chuť si je všechny k sobě přitulit, pomazlinkovat se s nimi a co je nejlepší, mít tohle klubíčko doma.

                                                                     

              Anduláček byl přihlášený ve třídě otevřené . Měla jsem obavy jak bude chodit, protože počasí a teplíčko nám opravdu na tuhle výstavu přálo. Nejen paní rozhodčí byla teplem skoro uvařená, ale ti chlupáči toho měli taky dost. Paní rozhodčí nás moc netrápila a po jednom kolečku ve výstavním kruhu hned posuzovala pejsky na stole pod altánkem, kde bylo alespoň krapet stínu. I tentokrát jsme byli v kruhu se Zdeniččiným Balďou a pejskem paní Opltové. Nečekala jsem žádné zázraky, ale opět se Andulka předvedl moc pěkně a i paní rozhodčí nás moc chválila, jak jsem dala Anduláčkovi srst do krásnýho stavu. Dostal výborný posudek  a pak zbývalo čekat na posouzení dalších pejsků a konečný ortel paní rozhodčí.  Dočkali jsme se brzo a k mému překvapení Andy obsadil 2. místo a r. CAC.

                                                                           

              Až do oběda, kdy byla polední přestávka jsme měli oddych i my.  Domluvili jsme se na poslední chvíli s paní Zátkovou, že se přihlásíme ještě na výstavní soutěž o nejlepší  pár. Říkala jsem si, že zkusit se má všechno, i když vím, že občas Ulinka dělá na vodítku s Andym neplechu.

              Po přestávce opět otevírali soutěž fenek pupíci. Vždycky mi tihle prckové vženou do očí slzy radosti a touhu mít opět to malé sladké nadělení doma.  Ulinka byla přihlášená v mezitřídě dokud ještě může. I u ní jsem měla strach z toho, jak to bude opět s ocáskem. Mrška jedna doma nemá žádný problém, ale jak jde na výstavu, tak má puberťácký manýry a nikdy nevím jak to vlastně dopadne. Musím ji ale moc pochválit, protože i v tom vedru které bylo se předvedla moc pěkně. Ulinka obsadila 1. místo se známkou V 1  a opět CAC.

                                                                             

               Poslední soutěží této výstavy bylo posuzování párů.  Andy s Ulí si vedly k mému údivu docela dobře. Předvedli co uměli a nakonec si vybojovali  1.místo v párech.

                                                                           

              Výstava končila a mraky se začaly honit. Jakoby bylo tomu nahoře líto, že tak krásná přehlídka toho nejúžasnějšího plemene končí. A než jsme stihli sbalit věci, tak i začalo pršet. Déšť byl pravda osvobozující nejen pro všechny čtyřnohé miláčky, ale i pro nás.  Po dešti vysvitlo sluníčko, my všechno sbalili a chystali se u nás na odpolední kávičku se Zdeničkou a klukama Šimčíkovýma.  Doma jsme pak všechno probírali a měli radost všichni z úspěchů, kteří naši miláčkové přinesli domů.  Děkujeme paní Z. Krskové za krásné posudky a den strávený v Rychetech.                                                                                    

                                     

 

                            Mezinárodní výstava psů   B R N O

                                            29.6. 2008

                   Rozhodčí:  Ing  DrSc Jaromír   D O S T Á L                                     přihlášeno :  27 shih-tzu

     

                Přípravy na tuto výstavu se nikterak nevyjímaly standardu příprav na jiné výstavy. Bylo vidět, že se na výlet těšili i hafíci a já  taky. Vykoupáno a připraveno bylo do půlnoci a tak už jen sprcha a hupky do pelíšku. Ráno se vstává brzo ! Jo brzo, budík nařízený na 4,30 h byl, ale vstával jen Jindra. Já si chtěla jen ještě maličko odpočinout. No a když Jindra přišel, že už je čtvrt na šest, jestli budu vstávat, tak jsem myslela že to semnou sekne. Honem ještě umýt hlavu, vysušit vlasy, oblíknout a z domu jsme vycházeli chvilku před půl sedmou. A to jsme měli být v Brně v 7,30 hod. To mě bylo jasný, že tam nemůžeme být, ale chtěla jsem to stihnout aspoň do 8 hodin.A tak za volant jsem usedla já a jelo se. Ovšem, nutno dodat, že jak jsme se dostali na dálnici, vzala jsem jízdu jako RZetu a jela jsem stále 140 - 160. Divila jsem se, co ta moje beruška (nákupní taška - jak říká Iva) ještě dokáže.Provoz byl slabý a tak jsme vykládali věci z auta za 5 minut osm.  Trošku jsme bloudili v areálu, ale všechno dobrý. Pavilon a všechna děvčata jsme našli včas. Rozbalili jsme tedy svoje saky paky, přivítali se s kamarádama a šlo se rozčesávat naše chlupáčky. Před námy bylo asi 30 psů a tak probíhalo všechno ostatní v pohodičce.

                Pana rozhodčího jsme ještě vůbec na posuzování nikdy neměli a tak trošíček nervozity přece jen ve mě bylo. A tak jsem se šla podívat na posuzování prvních šicáčků. Pan rozhodčí byl veselý, přívětivý, stále usměvavý. S každým pejskem při posuzování na stole se pobavil, podrbal ho a pak teprve prohlížel. Tak jsem v klidu šla učesat miláčky, abychom nenastoupili do kruhu jako oškubánci.

                                                                       

                A tak jsem s Anduláčkem šla do kruhu zcela bez obav. Ve třídě mělo nastoupit 5 psů a nám stačilo i V bez pořadí. Nenastoupili ale dva psi, takže jsme zůstali jen tři. Konkurenci jsme znali, takže dopředu nám bylo jasné, že na titul nemáme. A navíc, můj miláček se v kruhu prostě chtěl kamarádit a já mu to nedovolila. Tak si postavil hlavu a že prej nikam nepůjde. No nakonec to rozchodil a šel. Já byla zpocená až tam dole, jak tohle pan rozhodčí posoudí. Při posuzování na stole se pan rozhodčí moc smál a říkal mi, že tohle je ta pravá šicí nátura. Když si řekne že nepůjde, tak s ním nikdo nehne. Nervozita v tu ránu se rozptýlila, ještě se proneslo několik vtípků a došlo na posudek:  typický představitel plemene, v kostře bez výrazných nedostatků, perfektní předhrudí, standardní postoj, pohyb i osrstění.  Výsledná známka  Anduláček  výborný  3 místo.  I když to jinak nemohlo být, stejně mám velkou radost, protože s tím lumpem dělám všechno možné, aby se mu zlepšila srst, kterou jsem a to přiznávám bez nátlaku, taky i já trošku ne snad zanedbala, ale bylo to díky nezkušenostem, které jsem měla v začátcích.

             

                                         

              Ulinka, prdelka moje, semnou neměla moc slitování při česání. Nechtělo se jí držet a je nutno dodat, že i já jsem měla ruce nějak breptavý. Několikrát jsem jí přečesávala než jsme šli do kruhu. Šli jsme se připravit o chvilku dřív, abychom se trošku prošli a taky si zkusili jít kolem velkých psů, kteří byli kolem našeho kruhu. Vše probíhalo v normálu a tak jsme nastoupili. K mému velkému překvapení ani do naší skupiny nenastoupili  dva pejci a tak jsme zůstali s Kačenkou sami. Ulinka běhala pěkně a došlo k nástupu na stůl a posouzení panem rozhodčím. Opět pan rozhodčí prohodil několik přívětivých slov, trošku polaskání se psem a posudek  : ušlechtilá fena, v kostře bez vady, standardní postoj, pohyb a osrstění po podložku . Opět jsme dostali modrou stužku a čekali na posouzení Niky a vyřčení hodnocení pana rozhodčího. Konečné hodnocení pana rozhodčího : Ulinka výborná 1 CAC. 

               

              Nakonec jsme se ještě šli projít do kruhu o CACIBa, ale nědělala jsem si žádnou naději. Nakonec vyhrála polka s fenou, která  nám neustále pochodovala za zády a šlapala na paty.

              Ale navzdory všemu, to byla moc pěkná výstava a užili jsme si jí všichni. Děkujeme panu rozhodčímu za krásné posudky a už se nemůžeme dočkat další výstavy. Teď budeme mít rošku přestávku, jsou prázdniny. Příští výstava je za měsíc a máme jí doma. Je to speciálka v Rychetech a už se moc těšíme na naše přátele a jejich čtyřnohé mazlíčky.  

                     

                 

           

       

                     22.6. 2008   Oblastní výstava Klatovy    

 

             rozhodčí:   Ing. A. Košťálová  CZ                                        přihlášeno: 10 shih-tzu                   

 

Ranní probuzení bylo moc příjemné. Vítal nás krásný sluníčkový den. Vstávali jsme v 5 hodin ráno a všichni s moc dobrou náladou a velkým těšením na dnešní výstavu. Ulinka mě hned budila jak jen jedinkrát zazvonil budík a už byla hned po ránu veliká líbačka.  Věci jsme měli již připravené v autě skoro všechny a tak nebyl žádný velký spěch. Vyráželi jsme směr Klatovy v 6,15 hod  a ještě jsme se cestou zastavili taky napojit našeho čtyřkolového oře. Cesta ubíhala  rychle i s pěknými písničkami v rádiu . Dorazili jsme na místo skoro v 8 hodin a i když jsme si mysleli že budeme poslední z naší rodinky šicáků, všechno bylo jinak. Kluci Šimečkovi už byli v plné polní i s postaveným stanem a Zdenička zaujala také svoje bojové postavení. Za námi teprve dorazili Eva s Pepou, Matym a Fredíkem a závěr tvořila Iva, která ještě ráno koupala. Sluníčko začínalo dost silně svítit a tak jsme honem stavěli stany, abychom měli nejen pro nás, ale hlavně pro naše chlupatý štěstíčka aspoň trošek stínu.

 

Klatovský stadion nás přivítal krásnou zelenou travičkou, která byla ještě trošku vlhká a tak museli všichni naši hafíci vydržet ještě v klecích. My jsme si hned vytvořili domácí prostředí picnikovým stolem se samými dobrůtkami  a pochopitelně nezapomenutelnou kávičkou. I my jsme měli dost času a tak ranní káva , příjemná hudba z rozhlasu a ještě chvilka oddechu zpříjemnila chvíle před výstavním bojem.  

V 9 hodin po představení rozhodčích, kteří se hned rozešli do kruhů začínalo posuzování. Před námi bylo ještě  na posouzení 30 psů a tak nebylo kam spěchat. Mohli jsme i nechat proběhnout naše miláčky a pak už jsme se všichni pustili do jejich úprav.

Anduláček měl dnes svůj den D. Nechtěl držet na česání. Ani se nebylo co divit v tom vedru,které dnes doprovázelo celou výstavu. Nakonec si dal přece jen říct a musím uznat, že mu to dnes fakt slušelo. Asi zraje jako víno a snad i on se dočká lepšího umístění, než dosud. Do kruhu jsme dnes šli s Nukáčkem a Balďou. Ńa loňské výstavě nás Baldík porazil a tak jsem byla zvědavá, jak dnes všechno dopadne. O prvním místě jsme nikdo nezapochybovali ani vteřinu. Nukáč je krásnej kluk a prostě nemá chybu. Paní rozhodčí Košťálová měla se všemi pejsky slitování. Nechala nás udělat jedno kolečko, pak výstavní postoj v chládku stanu  a posouzení na stole. Moc se jí všechny tři psi líbili . Skoro se nám omlouvala, že nás ještě musí pustit jednou do kola, aby se mohla pořádně rozhodnout o pořadí.  A tak jsme ještě jedno kolečko přidali. Všichni pejsci šli krásně a rozhodnutí paní rozhodčí i s patřičným výkladem znělo : Výborný 1  Nukýsek,  Výborný 2 Andýsek a výborný 3 Baldík.   Děkujeme . Z Andýska jsem měla moc velikou radost.

                 

A já pustila Andulku a začala se věnovat Ulče. Trošku se proběhla a mě se zdálo, že je v pohodě a nebude žádný problém.  Ještě jsem ji trošku před vstupem do kruhu upravila a už jsme frčeli do kruhu. Ulí se chtělo skotačit a tak jsem ji musela trošíček umravnit, protože jinak by skákala jako koza. Ale hned pochopila a změnila krok. Postoj zvládla , pohyb v kruhu taky a už jsme šli na stůl na posouzení. Paní rozhodčí opět pěla chválu a Ulince dala opravdu krásný posudek. Ulinka  V 1 a vítěz třídy mezitřída.

             

Jen jsme přišli z kruhu, Ulí zalehla na zem a chladila se, pila jako duha. Prostě dnešní sluníčko bylo opravdu perné. Ani jsme si neoddychli a už nás Iva (opětně jako vždy ) hnala znovu do kruhu na zadání krajského vítěze fen. Nastupovala Rozárka s Martinem, Iva s Princeznou Ladou a Ulísek.  Postoj jsme jakš takš zvládli v pohodě, ovšem nevím co naší puberťačce přelítlo přes nos, ale v kruhu chtěla běhat rychle a tak ocásek nedržela jak by měla. Při zadávání titulu Oblastní vítěz paní rozhodčí Košťálová opět vysvětlila pořadí a všem nám pogratulovala. Vyhrála Princezna Lada, Ulinka byla druhá díky svému ocásku a Rozárka byla jako třetí.

Pak už jsme jen čekali na závěrečné soutěže. Ulinka ještě s Fredíkem, Ladou a Nukáčkem měli jít na soutěž o nejlepší chovatelskou skupinu. Iva vedla Ladu a Nukáčka a já šla s Ulí a Fredíkem. Moc jim to spolu slušelo a běhali spolu jako by k sobě odjakživa patřili. Vždyť taky na každé výstavě spolu dovádějí.  Nejlepší chovatelskou skupinou byla výprava Ivafráků. Ivo gratulujeme, že máš tak výborné odchovy a jsem moc ráda, že i Ulí je z tvojí chovatelské stanice.

 

                         

Pak už zbývalo jen sbalení našeho ležení a cesta zpět domů. Byl to zase jeden z krásně strávených výstavních dnů a už se těšíme na ten další do Brna.

                                           

 

                                         

                                                                  6.6. 2008   Celostátní výstava  Senec

                            rozhodčí:  Pawel Szemraj  PL                                                         přihlášeno 11 shih-tzu

      Loňská výstava v Senci se mi moc líbila a tak na tu letošní jsem se docela těšila i když jsem věděla, že asi pojedeme domů s menším úspěchem, protože jsou přihlášeny ještě dvě feny (polská a slovenská).  Večer před výstavou to bylo trošíček chaotické, ale na to už jsem si zvykla. Doma zůstával Andýsek s Jindrou, jeli jsme jen dámskou jízdu.

    Ráno mě Iva prozvonila telefonem a tak jsem popadla věci a Ulču a mazala čekat před dům. Po 10 minutách čekání jsem si na chodníku rozbalila židlučku a čekala s věcmi kolem sebe skoro jako bezdomovec. Po čtvrt hodině přijela Iva s Evou a měli z toho druhý vánoce. Chechtaly se jako blázni, ale skoro půl hodiny čekání nebudu přeci absolvovat před domem ve stoje, když jsem nechtěla Ulí pustit na zem, aby jsme nejeli zaprášení. Nalodila jsem se do auta a už jsme frčeli směr Senec. Cesta ubíhala docela rychle, bez velkých problémů až na jeden zádrhel. Auto na dálnici zničehonic před námi začalo brzdit a my byli docela rozjetí. Jak jsme vyzkoušeli, Iva má fakt dobrý reflexy. Začala brzdit (a to nejen ona, ale brzdili jsme s Evou i očima ) a kdyby nebylo náhodou trošku volného místa ve vedlejším pruhu, asi bychom dojeli a odnesly by to plechy. Všichni jsme si oddechli že to náhodou dopadlo takhle dobře a jelo se dál.

    Do Sence jsme dorazili kolem půl jedenácté. Sluníčko začínalo řádně pálit a my jsme honem stavěli altán, abychom schovali všechny chlupáče. Před námi bylo opětně dost psů, takže i na úpravu jsme měli spoustu času. Vyndali jsme občerstveníčko a pořádali jsme krásný oddechový picnik. Pohodička zavláda a my jsme pozorovali posuzování rozhodčího a pak se pustili i do našich mazlíků.

    Posuzování shih-tzu bylo velice rychlé a šlo to všechno ráz na ráz. Když došla řada na Ulinku, brala jsem to s humorem a bylo vidět že i ona je opětně v pohodičce. Dostala velmi pěkné hodnocení : elegantní fena, doře připravená, dobré propozice, dobrý výraz hlavy, dobrá linie krku, správný pohyb, v pohybu ukazuje packy, dobrá kvalita srsti. Velmi dobře předvedená.  Tady v poslední větě mám mooc dobrý pocit. To že se taky snad už učím i docela dobře předvádět.  Uli V 3 .  Tak snad příští rok postoupíme taky trošíček dobředu.

                           

                                       

 

                                                              25.5.2008  Mezinárodní výstava Litoměřice

                rozhodčí :  Z.  Jílková   CZ                                           přihlášeno 32 shih-tzu

       Už jen název města "Litoměřice" mě naháněl husí kůži. Přesně v tomto termínu před 5 lety mě vyšplouchnul Andýsek. Vysmekl se, odešel z kruhu k fenám bišonků a my odjížděli s tím, že na žádné výstavě nás už nikdo nikdy neuvidí. Ale jak se říká : Neříkej nikdy NIKDY !  Osypky jsem přemohla a na letošní výstavu jsem přihlásila Andulku i Ulinku.

        Ráno jsme v pohodě vstali, vypili kávičku a už jen pár věcí dali do auta, protože vše jsme měli už nastěhováno v sobotu. Cesta nám ubíhala docela rychle, nikde žádný provoz a tak jsme něco málo po sedmé hodině ranní dorazili na výstaviště. Hned u vstupu jsme se potkali se Zdeničkou, Martinem a Michalem a hned byla zase o kousek lepší nálada. Pomalu jsem zapomínala na tu nešťastnou výstavu a už jsme čekali, kdy dorazí Iva a v jakém zdravotním stavu. Vyjížděla později než chtěla, protože maličko zaspala.  Zabrali jsme teda pěkný koutek a už jsme si povídali co je nového. Po příjezdu Ivy jsme jí od auta odvezli věci na naše stanoviště a už jsme čekali kdy se začne posuzovat. Před námi bylo dost pejsáčků a tak i na úpravu našich mazlíků bylo dost času.

      Andulíka mi pomohla učesat Zdenička, za což jí moc a moc děkuju. Opravdu moc mu to slušelo. Choval se jako starej kozák a mě napadlo, jestli mi tentokrát tím svým chováním nechce vynahradit to, co bylo. V kruhu chodil moc pěkně a při posuzování paní rozhodčí na stole stál jako přikovaný. Moc se líbil svým výrazem a kukučem. Z kruhu jsme odcházeli se známkou výborná 3 . I tak si myslím, že z účasti která tam byla dopadl moc pěkně .  

                                                                            Andy   V 3

          Posudek:  6-ti letý pes s výraznou samčí hlavou, předkus, výbor. prostorný hrudník, krásná šíje, typ. úhlené končetiny, typ.

                          nesený ocas, dobrá struktura srsti, výborný pohyb.          

            Ulinka dneska moc a moc zazářila. Ač se jí nechtělo moc česat, všechno moje snažení vydržela. Pravda, několikrát se řádně oklepala a tak byla rozdrchlaná. Před vstupem do kruhu začali opět v hale štěkat pejsi a já měla zase nahnáno, jestli nám neumře ocásek. Ulouš ale byla statečná holka, štěkání si nevšímala a vlastně už ji nic nerozhodilo. Chodila v kruhu jako z partesu. Na stole se už nevzpouzela, nechala na sebe koukat a sahat. Hezky stála a paní rozhodčí se jen rozplývala samou chválou. Ve své třídě byla ohodnocena známkou V 1 CAC. Měla jsem radost takovou, že jsem ani nepomyslela na to, že ještě půjdeme jednou do kruhu. Kdyby do mě Iva opětně nekopla, tak jsem na to úplně zapoměla. V kruhu o nejlepší fenu plemene jsme šli s Vanitkou a tak jsem to brala s humorem, protože na Vanitku nemáme. Ale překvapení přišlo, když rozhodčí přiznala CACIB Ulince. Nechtělo se mi tomu vůbec věřit a asi jsem koukala jako poslední brambor ze sklepa.  Ulinka  získala V 1 CAC a CACIB. Jsem na ní pyšná a odedneška si myslím, že mám tu nejkrásnější šitzunku na světě. Moc děkujeme paní rozhodčí a taky Ivě Fremrové za to, že Ulinku mám.

                                                       

                                   

                   Posudek: 17-ti měsíční elegantní fenka, krásná typicky fenčí hlava, výb. hrudník, s typ. postavenými končetinami, 

                                    výb. bedra i záď, pevný hřbet, výb. kvalita srsti. 

           Odjížděli jsme z výstavy s krásnými pocity. Teprve cestou mi docházelo a já začala štěstím brečet jako malá holka. Ulinka je moje kytička, která teprve rozkvétá do té správné krásy. Jsem šťastná že ji mám. Je to uličnice v pravém slova smyslu a užívám si s ní to, co jsem s Anduláčkem nikdy neprožila. 

Nová fota ve fotogalerii

                                          

 

                                                      18.5.2008 Národní výstava Jelenia Góra

                 rozhodčí :  Alexandra  Šwisulská

          Ráno jsme vyjížděli v půl páté a docela se zdálo, že předpovědi počasí se nevyplní. Cestou nás provázelo chvilkama i sluníčko a nádala se nám hned zvedla i když Ivě nebylo zrovna moc do zpěvu. Ale jen jsme přejeli hranice, začalo pršet a pršelo až do konce našeho pobytu na výstavě.

          Honem jsme začali stavět stan, abychom uklidili do sucha naše miláčky a vlastně i sebe. Vedle nás nám děvčata půjčili jednu boční stěnu, takže přece jen nepršelo všude. A pak jsme čekali jestli přestane pršet než půjdeme do kruhu. Nálada pomalu ale jistě se zabydlela na bodu mrazu. Ivě bylo čím dál tím hůř, i když polykala prášky. A stále pršelo a pršelo. Před námi bylo víc jak 60 psů a my jsme šli opět až na konci celé plejády. Při česání se Iva špatně postavila a bylo vymalováno. Nemohla se udržet na nohou, v rukách neudržela ani pomalu hřeben. No prostě jedna hrůza. Chtěla vzdát celou výstavu, ale nakonec jsme se domluvili, že Evička vezme do kruhu Laděnku a já půjdu s Nukáčkem ať jdou jak jdou. Oběma hafíkům se s námi moc nechtělo, navíc tráva byla mokrá, dost vysoká snad i se starou, ostrou trávou, takže nikdo nechodil tak, jak je známe.  I Maty a Ulí si občas poskočili, když je asi ostrá tráva píchala do bříška a tlapiček.  Ulinka se chovala tentokrát naprosto bezvadně. Velké psy, kteří chodili kolem nás naprosto ignorovala a v kruhu byla moc šikovná i když nám pršelo oboum za krk a byli jsme jako vodníci. Zvládla  to na  V 1 CWC a nejlepší fenu v rase.

         Po posouzení všechn našich pejsáčků jsme už nemysleli na nic jiného, než dostat Ivu do auta, aby se trošku položila a nebylo jí tak špatně a pak už jsme jen honem poskládali všechny věci , vypustili závěrečné soutěže a honem do auta a hodně rychle cestovat domů. Byli jsme všichni promočení až na kůži a těšili se na teplo domova. I Iva dorazila v pořádku domů a snad jí bolesti zad přestanou, aby mohla jet příští týden na další výstavu do Litoměřic. Snad nám počasí bude tentokrát přát a trošíček se umoudří.

                               

 

                       17.5.2008  Krajská  výstava   Plzeň 

                                rozhodčí:  Karel Hořák                         přihlášeno: 12 shih-tzu

 

        První výstavička Ulinky na zatravněné ploše. Byla jsem moc zvědavá, jak  bude reagovat na ostatní pejsky větších plemen. Ráno jsme vstávali už v 5  hodin, abychom náhodou nezaspali a byli už i trošku probraní na cestu. Příprava byla v pohodě a ve čtvrt na sedm vyrážíme směr Plzeň. Cesta ubíhala rychleji než jsme předpokládali a výcvikové středisko, kde se výstava konala, jsme našli bez velkých problémů. Myslela jsem si, že budeme první, ale kluci Šimečkovi nás předeběhli. Už měli postavený stan a drželi nám všem místo. Prostě jedna velká rodina.  Chtěli jsme všechny překvapit s tím, že i my budeme mít postavený stan a ostatní se jen nastěhují. Ale tady se vyskytnul první a velký zádrhel. Jindříšek sice vzal balík se stanem, ovšem jen konstrukci a na plachtu zapoměl. Tohle se stát mě, tak bude scénka jako v Národním divadle a ........... Však to znáte taky, ne ? Ale díky pohodě, která tam panovala jsme se všichni zasmáli a čekali už jen na Evu a Pepu, kteří altán taky vezli. Pak se čekalo na Ivu, která dva dni před výstavou si hnula s páteří a nemohla se pořádně postavit ani sednout. Dorazila jako starej důchodce, ale nadopovala se práškama a injekcema a s přemáháním celou výstavu absolvovala.

      Pan rozhodčí Hořák byl tentokrát v dobrém rozmaru a posuzování bylo chvilkama i zábavné s jeho poznámkami. Ulinka se chovala naprosto profesionálně. Dokonce se chtěla i kamarádit s velkejma psíma čumákama, vůbec jí tentokrát neumíral ocásek, no prostě byla bezvadná. Se známkou V1 VMT a s posudkem :  17 měs. fena. Na svůj věk fantastické srsti. Výborný pohyb. Správný předkus - úplný jsme postoupili do dalšího kola o Krajského výtěze, ale to už vyhrála Princezna Lada.

      V soutěži o nejlepší chovatelskou skupinu vyhrála opět naše skupinka z IVAFRE. Snad i my jsme se maličkou částí na tomto úspěchu podíleli.

      Nakonec se všichni psojíčci vybláznili, když jsme je vypustili všechny z klece. Nejvíc si ale hleděl Andulka malého Fredíka a bylo vidět, že i Fredíkovi dělá jeho přítomnost dobře. Na Ulinku měl zase zálusk Nukáček a byla legrace je všechny pozorovat jak řádí.

      Odjezd a cesta domů proběhla v dobré náladě a my už se těšíme na zítřejší výstavu v Jelení Góře v Polsku. Doufám, že ani tam mě Ulísek nezklame a bude zase tak výborná jako dneska v Plzni.

                                         

                                               

                                     

 

                                                        

                                27.4. 2008   Klubová výstava Praha 

                          rozhodčí : K. Hořák  CZ                                         přihlášeno 58 shih-tzu

      Na tuhle klubovou výstavu jsem se moc těšila. Už proto, že vím jak se tam Ulí líbilo. Domácí prostředí, vlídní lidé a spousta malých psů Ulče moc vyhovuje.  Ač jsem koupala ještě večer po příjezdu z Drážďan Anduláčka a připravovala sponzorské dary ,  únava na mě přišla až po půlnoci.  Ráno jsme vyráželi všichni čtyři v sedm hodin a v půl osmé jsme už byli na místě. Ulí hned začala běhat po sále jako pominutá a bylo vidět, že je ve svém živlu. Přiložili jsme ruku k dílu a pomohli s přípravou sálu, zabrali si místečko a už jsme čekali až přijede i Bastien z Ivafre, kterého jsem slíbila předvést. 

        Klubová výstava začala předáním titulů Junior Champion a Champion. Pak už jsme šli s Bastienem do kruhu. Předváděl se moc pěkně,  dostal známku  velmi nadějný   a obsadil 3 místo.  Blahopřejeme majitelům.

        Andulku chtěla zkusit předvést Dadik. Nejdříve si to zkoušela mimo sál a myslela si, že to půjde. Ovšem jakmile šla s ním do kruhu, nechtěl se hnout a tak jsem musela nastoupit. Několikrát se mi vysmekl z vodítka a tak si sám připravil jedno mínus na hodnocení.  Skončil na 4. místě se známkou výborná.

        S Ulinkou jsem se těšila do kruhu i já. Věděla jsem že bude předvedení bez problémů s ocáskem, jak je naším dobrým zvykem. Předváděla se moc dobře a při hodnocení pan rozhodčí nám napsal : pouze nepatrně horší akce PK odsunula fenu na 2 místo. S rezervním CACem jsme pak čekali na konec výstavy a naší bonitaci.  Z bonitace jsme odcházeli s krásným posudkem: Velice pěkná, elegantní fena s pěkným výrazem, dobře se předvádí. Vady neshledány.  Takže posouzení pana rozhodčího, které bylo občas protichůdné se mě ani trochu nedotklo a byla jsem moc spokojená.

                                                                     

                                    

                                   

                                   

                                                                   

    Nové foto ve fotogalerii

                                     

                                                                           

 

                                                                             26.4. 2008   CAC  D R E S D EN

   

           Národní výstava v Německu se konala v sobotu a tak páteční předvečer výstavy byl nabitý k prasknutí. Nějak jsme se my tři - Iva, Eva a já nemohli shodnou na dopravě. Sama dobře vím, jak je únavné jezdit sama v noci autem, ale Iva si prostě nakonec postavila hlavu že pojede teda sama. Je to prostě palice dubová. Postaví si hlavu a není s ní žádná rozumná řeč.  My s Evou , Matym a Ulinkou jsme vyjížděli z Prahy po páté hodině ráno, takže jsme se i trošku v noci vyspali. S Evou  jsme se shodli, že máme náladu na bodu mrazu, ale nevzdali jsme to a s různými pocity jsme sedali do auta. I když jsme měli bezvadně zpracovaný itinerář od Jindry, přece jen jsme někde zapoměli odbočit a tak jsme jeli přes Cínovec. Času bylo dost a cestou jsme se kochali po krásně upravených vesnicích a okolní přírodou. Na výstaviště jsme dorazili v půl osmé ráno a už tam bylo dost vystavovatelů, kteří čekali na otevření .  Vyložili jsme věci a já odjela na parkoviště zaparkovat.  Čekali jsme až otevřou a pak už jsme jen hledali halu a nějaké místečko poblíž kruhu.  Několikrát jsme volali Ivu, ale nezvedala nám ani telefon a tak jsme nevěděli zda přijede a nebo ne.  Nakonec jsme se dočkali, Iva dorazila , ale nálada byla všelijaká. Moc se s námi nebvila, spíš s lidmi, které zná z výstav.  Šitzunek nebylo přihlášených mnoho a my jsme šli na řadu až jako třetí plemeno od konce.

      Paní rozhodčí prohlížela všechny pejsky opravdu dost podrobně a známky dobrá rozdávala jak na běžícím pásu.Já už se opět začala strachova z Ulíska. Jakmile viděla veliké pesany, opět zapomínala na ocásek, že ho vlastně vůbec kdy měla. Do kruhu jsem nastupovala s Ulčou s tím, že vlastně o nic nejde a že se jdeme jen projít po výstavním kruhu. Tentokrát jsem ani já nebyla nervozní. Ulí šla nejdříve trošku s ocáskem divně postavený.m, ale když zjistila že jí od velkejch bafanů nehrozí žádné nebezpečí, tak ocásek nahodila a běhala jako o závod. Moc jí to slušelo a já na ní byla i pyšná.  Ve své třídě zvítězila a získala V 1 CAC VDH.

        Evička s Matym byli druzí V 2 R CAC CDH.  Vanitka zaperlila a dostala V 1 CAC veterán, Nejlepší veterán, BH, res. BIS veterán.  Největší úspěch měl Charlie -  bezkonkurenčně vyhrál ve své třídě V 1 CAC BR, BOB BiG BOD.

                                               

 

                                                   

 

 

 

                           

                                                 

                            20.4. 2008   České Budějovice

 

                         rozhodčí:     Olga   D o l e j š o v á                                                                   přihlášeno :   14  shih-tzu

 

      I když jsme vystavovali až v neděli, z Prahy jsme odjížděli již v sobotu kolem páté odpoledne.  Cesta z Prahy až do Písku nám propršela a tak jsme se obávali, jak asi bude v neděli. Ráno jsme se probouzeli do zataženého počasí, ovšem bez deště. Tentokrát jsem měla i podivné spaní. Každou hodinu jsem se probouzela a Andy s Ulískem taktéž. Asi to bylo tím, že  jsme slíbili že přijedeme na výstaviště včas a budeme držet místo pro Evičku a Ivu.  V 7,05 jsme už byli na výstavišti mezi prvními vystavovateli. Takže jsem si oddychla, abych zase neslyšela poznámky, že neumíme chodit včas.  Ve výstavní kanceláři jsme si nejdříve vyzvedli desky a pak už jen jsme hledali halu s výstavním kruhem č. 11. Za chvilku dorazila i Iva a Eva s Pepou. Hned jsem zkoušela co bude dělat Ulísek v kruhu. Chodila ukázkově a nemělo to chybu. Ovšem jen do té doby, než se do našeho kruhu začali trousit veliký psí obludy.  Všechno bylo jinak.

    Zato Andulíček byl naprosto v pohodě a jakmile se nějaká velká psí obluda přiblížila k nám, hned Ulinku chránil a vyštěkal ji. Anduláček byl tentokrát v naprosto vyrovnané náladě a měla jsem z něho radost. Učesat se nechal bez problémů a všechno přehlížel z nadhledu. Asi věděl, že stejně na Matyho nemá a tak si to vychutnával i v kruhu. Krásně stál i chodil.  Odjížděli jsme s V 2  R CAC a vynikajícím posudkem od paní rozhodčí.

      Ulí byla značně nervní, nechtěla se nechat učesat a pořád se chtěla někam schovávat. Byla jsem z toho dost nervní a přenášela jsem to i na ní. Jednu chvilku se mi chtělo z toho i brečet a rozhodovala jsem se, zda vůbec do kruhu půjdeme. Pak se ale zadařilo, velké obludy odešly z haly a Ulí se chovala jakoby nic. V kruhu jsme byli pouze s Cho Oyu Čo Oju a nakonec přece jen Ulinka vyhrála naposledy tř. mladých. Odjížděli jsme  s nádherným posudkem, pomazlením od paní rozhodčí a se známkou V 1 CAJC.  Děkujeme moc paní rozhodčí Dolejšové za krásný přístup v posuzování všech šicunek.

 

                     

                    ANDY     V 2   Res. CAC

 

                     

                  ULINKA   V  1  CAJC

    Nezapomeňte se podívat do fotogalerie.

                                         

     

                                                                              13.4. 2008   WIESELBURG

              rozhodčí :  Hans   B i e r w o l f   -   Rakousko                                 přihlášeno :   25 shih-tzu

      Na tuto mezinárodní výstavu jsme jeli pouze s Ivou, tentokrát tedy bez Evičky. Po jedné hodině ranní jsem vyjížděla do Klacíkova sama a musím podotknout, že cesta mi ubíhala pomalu bez spolujezdce. Před Plzní jsem si dávala velký pozor, abych včas odbočila na Nepomuk, aby se Iva opět nebavila na můj účet se zakufrováním. Vše se podařilo velice dobře a dorazila jsem do Klacíkova včas. Ovšem nikde se nesvítilo jako obvykle a tak jsem vnikla do domečku. Teta Iva polehávala před cestou a teprve pak si uvědomila, že vlastně ještě nemá na hodinách přehozený čas. Ale toho bylo ještě dost a tak po brzké ranní kávičce jsme vyrazili směr Wieselburg. Cesta ubíhala dobře, ovšem nebylo by normální, abychom výjezd neměli zpestřen něčím nepředpokládaným. Asi 50 km před Lincem se objevila objížďka. Nebyla navíc moc dobře značená a tak jsme tápali a jezdili za jinými auty. Nakonec přece jen Iva vytáhla navigaci a jeli jsme podle ní. Pravda, několikrát jsme kroužili na kruhovém objezdu a hádali, který je třetí výjezd, ale nakonec jsme se trefili a cesta pokračovala dál bez jakýchkoliv problémů. Na výstaviště jsme dorazili s předstihem a tak jsme si vystáli docela slušnou frontu na přejímku. Vystavovali jsme v kruhu téměř až v poslední hale, místa bylo dost, kruhy prostorné a celé s koberci.

      Pan rozhodčí posuzoval pejsky zvláštním stylem. Na stole chtěl vidět zuby a psy ani moc neprohmatával. Ze stolu požadoval předvedení tam a zpět , potom pro všechny společně dvě kolečka v kruhu. Ulinka se nepředvedla zrovna výstavně, prostě rozcapenj puberťák.  Získala V 2 R CACA ač si myslím, že se stejně předvedla lépe jak fenka na prvním místě. 

      Ovšem Iva se svými svěřenci všem vytřela zrak. Odjížděli jsme téměř jako poslední, protože táta Ulinky vyhrál nejen svou třídu, ale ale i CACIB, BOB a BOG BOD ,  Vanitka ve veteránech V 1 a Ushar V 2. Byla to opravdu povedená výstava a musím napsat, že Iva i pár slziček uronila, ale z radosti nad tak velkým vítězstvím.

                       

                             

Další fotografie ve fotogalerii

 

                                           

                                                     

                                  29.3.2008 Klubová výstava KCHMPP   Ml. Boleslav 

                                 

                                  rozhodčí  :   Monika  B l a h a   - Rakousko                                                 přihlášeno:  24 shih-tzu

         

             Předpovědi počasí na tento den byly příznivé. Ale ranní vstávání bylo do uplakaného dne. Nenechali jsme se ale zvyklat a plni očekávání jsme vyrazili. Vyjížděli jsme s časovým skluzem a cestou nám došla voda v ostřikovači. Nechtěli jsme se zdržovat u benzínky s nákupem kapaliny a tak jsme byli rádi, když sem tam nějaký náklaďák nám okna řádně  ostříkal a my nemuseli jet jako v tanku a koukat jen malým průzorem. Byli jsme plni očekávání, jak se tentokrát zachová Ulinka v kruhu a jak se  bude se předvádět. Na tuto výstavu jsem vzala do kruhu i Anduláčka i když jsme nečekali žádné zázraky. Ale bylo na něm vidět, jak se do kruhu už moc těší.

             Posuzování začala paní rozhodčí včas, ovšem před námi bylo ještě asi 70 psů, takže bylo dost času na přípravy. Mě ovšem nějak breptaly ruce a nebyla jsem stále schopná pořádně učesat.  Premiéru v kruhu měl i maličký Fredík od Býšků a tak jsme byli natěšený jak to dopadne. Byl skvostný, paní rozhodčí i opusinkoval, aby si jí koupil. Ani nemusel, těmhle malým čumáčkům nemůže nikdo odolat.

            Andy byl v kruhu s Matym, takže žádný zázrak jsme neočekávali. Paní rozhodčí mu dala známku V 2. On byl šťastný, že se opět prošel v kruhu. Po pražské výstavě jsem ale byla zvědavá na Ulíska. Trénovala ocásek celý týden. Ovšem doma a venku je to jiné než v kruhu. Kočička moje mě moc překvapila. Ve své třídě vyhrála V 1 CAJC, stala se klubovým vítězem a postoupila do závěrečných soutěží. A tady nám nastaly krušné chvilky. Nejmenší pes mezi obry. Chvilkama nám chtěl ocásek umírat, ale vzpamatoval se a my obsadili 3. místo mezi mladými fenami výstavy.   Tahle výstava byla opět i vítězstvím Chovatelské stanice Z IVAFRE.

            A tak jsme odjížděli s krásnými pocity, novými poháry a už se těšíme na další výstavy.  

 

                                          Anduláček odjížděl s krásným posudkem a V 2

                                         

                                       

                                                                                                                                   Ulinka   V 1  CAJC   Klubový vítěz mladých

                                                                                                                                    3.místo Nejlepší mladá fena

                                                                                                                                    dokončen  ČESKÝ  JUNIOR  ŠAMPION

                                     

                                         

                                         

                                     

                                    Další fotografie nás i našich přátel ve fotogalerii

 

                                     

                                                                    23.3. 2008     P r a h a

                                                      rozhodčí :     Robert   Kubeš   cz

 

        Pražská jarní výstava se konala tak jako každoročně v areálu  Letňanského výstaviště. Opět vše bezezměn. Haly veliké, nevytopené. Jen snad byly letos kruhy o trošku větší a více místa pro vystavovatele i návštěvníky výstavy.  Letos odpadlo dlouhé čekání na přejímky psů. Téměř všechny stánky byly umístěny v uličkách mezi halami venku. Hned po příjezdu ke kruhu jsme se stačili trošku pohádat s pořadatelem. Nějaký mazlíček udělal potřebu přímo uprostřed cesty a tak jsme žádali, zda by to nemohl nechat uklidit. Ještě jsme pomalu dostali vynadáno, že si to máme uklidit sami. Myslím si, že za tak velký výstavní poplatek by měli pořadatelé dbát na čistotu, tak jak se to děje nejen v cizině. 

 Zima zřejmě ještě nechce pustit vládu z rukou a tak přespolní měli cestu nejen s deštěm, ale i se sněhovou bouří. To se podařilo Zdeničce i Ivě. My to měli doma a tak to bylo bez problémů. Celkem se na dvoudenní výstavu přihlásilo 4 037 psů.

        Bylo přihlášeno celkem 29 shih-tzu. Rozhodčí pan Kubeš začal přesně ve stanovený čas a neměl zrovna nejjednodužší práci. Posuzovl tak jako vždy velice korektně. Všichni šicáci byli opravdu krásní a bylo na co koukat. Jen my jsme měli s Ulí zase jeden ze svých špatných dnů. Před výstavou si Andy a Uli řádně užívali přítomnosti malého Fredíka od Býšků a upoutali všichni tři na sebe veškerou pozornost. Hned se k nám přidávali ostatní hafíci.Byla to krásná, bezstarostná hra a bylo radost se na ně dívat. 

        Náš výsledek nebyl zrovna nejlepší. Opět se ukázalo, že Ulí je náladová psí dáma a nesnáší nádražní haly, kde se rozléhá kdejaký zvuk a nejvíc psí štěkání těch velkejch voblud psích. Stála jako přikovaná s krásně neseným ocáskem, ale horší to bylo v kruhu při běhání. Neustále se ohlížela, vocásek měla buď jako stožár rovně nahoru a nebo svěšený dolu. Myslím, že pan rozhodčí jí dal víc příležitostí jak druhým, ale prostě se opět v ní něco zlomilo a bylo zle. Odjížděli jsme s krásným posudkem a výslednou známkou V4. Takže jak se zdá, Praha je a bude pro nás zakázaným městem.  

                                                     

             

             

                       

                      Více fotografií najdete v sekci fotogalerie

 

                           

                                                        2.3.2008 CACIB Mnichov -D        

                                          rozhodčí: Cristofer Habig - D

          JCH Uli Fantazia z IVAFRE                V 1Jugend CAC       Jugend Landessieger Bayeren      

                                                                         

                                           

     Na tuto výstavu jsme se moc těšili . První výstavu v tomto roce nám ale chtělo počasí pokazit. Sobotní orkán nás vystrašil jak se patří. Už jsme si mysleli, že se výstavy nezúčastníme. Ale přece jen se počasí alespoň trošku umoudřilo a ráno 1 hodinu v noci jsme byli připraveni a odjížděla nejen Ulinka, ale i Maty  a Eva. V půl třetí ráno jsme všichni i s Ivou odjížděli směr Plzeň a na Mnichov. Přihlášených bylo 10 shihtzu. Výstava se konala na olympijském stadionu a návštěvnost byla opravdu veliká. Všichni naši 4 miláčkové chlupatí vyhráli  a největší úspěch měl krásný a neodolatelný Charlie, který obsadil 3. místo v závěrečných soutěžích IX. FCI kategorii.

               

                               

 

                               

               

 

TOPlist